Ústavní soud zasahuje do voleb

Považuji za vážný problém, že jeho rozhodování trvá více než tři roky, tedy skoro celé volební období. To je vymahatelnost práva jako víno… Devět měsíců před volbami tedy rozhodl, že je část volebního zákona protiústavní – dobře, je to v jeho pravomoci.

 

Pokud byl ve volebním zákoně byl nějaký problém, nebyla to d´Hondtova metoda, ani vyšší kvórum pro koalice. Již ve volbách v roce 1992 jsme měli vyšší kvóra pro koalice (7%, 9% resp. 11%), v tom pes zakopán tedy nebyl. Mimo jiné – toto již ústavní soud řešil v roce 2001. Tuto část volebního zákona posuzoval a v nálezu z 24. ledna 2001 došel k závěru, že toto ustanovení i s ohledem na různé úpravy v jiných státech „lze proto podle názoru Ústavního soudu toto napadené ustanovení stěží považovat za protiústavní.“

 

Měli jsme tehdy v 90.letech jinou metodu přepočtu, tzv. Hagen Bishoffovu. Její nevýhodou však je, že nedokáže rozdělit mandáty na poprvé (v prvním skrutiniu), tedy není dostatečně jednoduchá.
D´Hondt má právě tu výhodu jednoduchosti a rychlosti, ihned po sečtení hlasů máte jasně dané, kdo se stal poslancem. Každý si může dokonce udělat jednoduché excelové tabulky, ve kterých vidí i v průběhu sčítání, jak to vypadá s přidělením křesel. Metoda je používána ve všech volbách na území ČR kromě voleb do Senátu a problémy opravdu nepřináší.
Jediným vážným problémem dosavadního volebního zákona byla existence malých volebních krajů (typicky Karlovarského a Libereckého), kde se přiděloval tak malý počet mandátů, že to celkové výsledky pokřivovalo.“

 

Řešením tedy není zrušení metody přepočtu na poslanecká křesla, ale úprava velikosti volebních krajů. Vzhledem k tomu, že je málo času, bude velmi složitá shoda na vytvoření nějakých jiných umělých volebních obvodů, než jsou dnes existující kraje. Zavedení jiné metody přepočtu na mandáty bude podle mého také velmi složité prosadit ve sněmovně i senátu. A řešila by nová metoda problém přidělení pouhých pěti či osmi křesel v malých volebních obvodech?
Řešení tedy vidím v celkem přijatelném kompromisu – pro volby 2021 zavést jeden volební obvod – celou republiku a znovu schválit d´Hondtův přepočet.
Ostatně třeba Slovensko jeden volební obvod má. A úplně novým volebním zákonem by se pak zabývala nově zvolená sněmovna. Výhoda spočívá i v tom, že je umožněno všem voličům hlasovat pro volebního lídra každého uskupení. Každý volič tedy může volit „budoucího“ premiéra.

 

Nastává opravdu velmi vážná situace – pokud sněmovna i senát nepřijmou novou podobu volebního zákona, po zrušení několika paragrafů stávajícího zákona nelze konat volby. To by mělo fatální následky, sněmovna skončí 20.října a nová by nebyla zvolena. Volební zákon MUSÍ být přijat v obou komorách, což by bylo po tomto datu nemožné. Nastala by naprosto bezprecedentní situace, neměli bychom funkční volební zákon a zároveň bychom neměli jednu z komor, která musí nový zákon schválit…

 

Jeden z mnoha důsledků této změny, pokud dojde k narovnání (např. jeden volební obvod na území ČR) pokřivujících následků existence rozdílně velkých volebních krajů, je jasný. Jediný vážný důvod existence koalice SPOLU padl. A je třeba připomenout, že v současné chvíli zůstala jen nevýhoda v limitu volebních výdajů, který je stejný pro jednotlivé strany i koalice.
volby v ČR